Příčiny agresivity u papoušků

Užívateľov profilový obrázok
coala
Príspevky: 5296
Člen od: Po 29. Júl 2002, 12:53

Příčiny agresivity u papoušků

Príspevokod užívateľa coala » St 14. Dec 2016, 19:30

Příčiny agresivity u papoušků

Chovatelé papoušků (zejména těch větších a mnohdy ručně dokrmených) se často ptají, z jakého důvodu jejich opeřený miláček klove a útočí. Zakoušet agresivitu tvora, kterému se snažíme dávat svou lásku a péči, může pro nás být mnohdy frustrující, zvláště útočí-li papoušek „bezdůvodně“. Zkušená americká etoložka a odbornice na výcvik ptáků Barbara Heidenreichová však tvrdí, že bezdůvodná není žádná agrese; jde jen o to, rozeznat její pravé příčiny. Následující článek přináší shrnutí nejčastějších příčin agresívního chování papoušků tak, jak je popisuje právě Heidenreichová ve své knize The Parrot Problem Solver.

Agresivita způsobená strachem

Přirozeným instinktem papouška je uletět od toho, co mu působí strach. Papoušek chovaný v zajetí však takovou možnost nemá; brání mu prostorové omezení nebo třeba přistřižená křídla. Často si chovatel-mazlíkář přinese domů čerstvě zakoupeného papouška a celý nedočkavý kontaktu s ním mu začne strkat ruku do klece, aby jej pohladil popř. přiměl nastoupit na ruku. Vystrašenému papouškovi zbývá jen jediná obrana, a tou je útok. Vidí-li, že agrese měla kýžený efekt (klovnutý „nepřítel“ se stáhnul), může to v něm agresívní chování posílit, protože vede k odstranění zdroje strachu. Klování se pak stává navyklou obrannou reakcí.

Agresivita způsobená tělesným nepohodlím

Člověk, který je unavený, nemocný nebo zraněný se snadno stává podrážděným – a u papoušků tomu není jinak. Jakékoli zvíře, které nějak fyzicky trpí, dokáže být extrémně agresivní. Pokud tedy papoušek není fyzicky v pořádku, nemá smysl usilovat o nějakou těsnější interakci s ním – výsledkem bude pouze útok (navíc je v tomto případě důležité kontaktovat veterináře). Totéž však platí i pro papouška, který je zdráv, ale nedostává se mu potřebného klidu – je držen v hlučném prostředí, nemá dostatek spánku nebo mu zkrátka rušíme jeho polední siestu. Ne vždy má opeřenec na naše důvěrnosti náladu;. Respektujme to, pokud si nechceme z takové nechtěné interakce odnést klofanec.

Přesměrovaná agresivita

Moudré přísloví praví, že nejcitelněji vždy zraňujeme ty, které nejvíce milujeme. U papoušků se často setkáme s agresivitou vůči milovanému člověku, který však prvotní podnět k útoku nedal. Uveďme klasický příklad: žena sedí na pohovce a hraje si s papouškem. Domů přijde manžel, skloní se a chce ženu políbit. Žárlivý papoušek, který je na ni silně fixován, jí vzápětí uštědří klovanec do ruky. Proč nezaútočil na muže, když právě ten představuje jeho soka? V návalu žárlivosti papoušek prostě přesměroval svou agresivitu na objekt, který mu byl nejblíže, a tou byla milovaná osoba. Toto způsobení bolesti lidskému partnerovi pravděpodobně nebylo úmyslnou pomstou; papoušek v afektu jednal zkratově.

(Pozn.: Z vlastní zkušenosti však můžu doložit případy, kdy náš papoušek svou agresivitu přesměrovává cíleně. Například ze zášti vůči druhému papouškovi, který třeba dostal lepší pamlsek, zaútočí na nás – lidské partnery, neboť jsme snáze „dostupní“. Nejobtížnější je, že mezi prvotním impulzem a projevem přesměrované agresivity může uplynout nějaká doba, takže často nevíme, za co jsme si vlastně kousanec vysloužili).

Teritoriální agresivita

eritoriální chování je papouškům vrozené. Může se projevit již v raném věku vlivem hormonálních procesů posílených nějakým vnějším impulzem, např. přítomností místa připomínajícího hnízdní dutinu (naši papoušci například s oblibou zalézají do různých tmavých koutů a zvláště sameček tam s oblibou předvádí nazlobeného „strážce hnízda“). Za své teritorium může papoušek považovat bidélko, klec nebo dokonce celou místnost či byt. Má-li pocit, že je jeho teritorium narušováno, útočí. Čím neomezenější pobyt po domě papouškovi umožníme, tím větší teritoriální nároky si bude klást.

Vlastnická agresivita

Vedle pudu teritoriálního a rozmnožovacího mají ptáci silně vyvinutý pud sebezáchovy. V přírodě jejich přežití často závisí na tom, kolik si toho „pro sebe urvou“ (vzpomínáte na chamtivé racky v animovaném filmu Hledá se Nemo?). Předmětem papouškových majetnických sklonů může být cokoli – miska s jídlem, ptačí partner, předmět ležící na stole atd. Pokud papoušek dospěje k názoru, že je něco „jeho“, nemá smysl snažit se to od něj násilně získat – výsledkem bude pouze agrese.

(Pozn.: U našeho samečka papouška konžského se vlastnická agresivita často mísí s teritoriálním chováním. Papoušek považuje za své teritorium mimo jiné i konferenční stolek v obývacím pokoji a za „svůj“ majetek všechny předměty, které se na něm zrovna nalézají. Nic netušící návštěva, která se chce napít kávy z šálku, se zcela určitě setká s papouškovým útokem. Ve chvíli, kdy hrnek uchopila do ruky, totiž našemu opeřenci narušila teritorium a zároveň vztáhla ruku na jeho vlastnictví, tj. šálek se lžičkou. Proto v době návštěv papoušky raději zavíráme.)

Agresivita ze vzrušení

Nedílnou součástí života papoušků je hra – při ní si ptáci cvičí dovednosti nezbytné k přežití a udržují si svá těla v kondici. Hrající si papoušek je šťastný papoušek a není divu, že se majitel do dovádění se svým opeřencem rád zapojuje. Jsou ovšem situace, kdy „hravé“ chování překročí hranici legrace a stane se něčím jiným – agresivitou. Někdy vůbec nemusí jít o vědomý útok na člověka; papoušek třeba beze zlých úmyslů zkouší sílu svého zobáku a zkoumá jím předměty ve svém okolí, k nimž mohou patřit i vaše prsty. Někdy se zase papouškova rozdováděnost při hraní vystupňuje do takové míry, že pták ztratí kontrolu nad svým chováním a v rozjívenosti zaútočí (u nás doma je takovéto rozjuchané klování na denním pořádku). K papouškově rozjívenosti mohou přispět mnohé impulzy, například dovádění dětí v domácnosti, zvonění telefonu, hlasitá hudba atd. Důležité je sledovat řeč papouškova těla, protože ta mnohdy samotnému klovnutí předchází a je možné z ní vyčíst, že papoušek nahromaděnou energii brzy na něčem (nebo spíše někom) vybije.

Společenská agresivita

Setkají-li se cizí psi, často na danou dobu utvoří prozatímní „smečku“ a přátelsky spolu dovádí. U papoušků takovéto chování čekat nelze. Nově příchozí papoušek je většinou přivítán s nedůvěrou a mnohdy i s otevřenou agresivitou. Ve volné prostředí má agresivita v hejnu většinou podobu pošťuchování, které zřídkadky vede ke zranění. V omezených prostorách našich obydlí se však z nově seznámených papoušků mohou stát nepřátelé na život a na smrt. Tutéž společenskou agresivitu však může doma chovaný papoušek uplatňovat i vůči novým členům rodiny, neboť papoušci často nepovažují lidi za nic jiného než poněkud přerostlé papoušky. Velmi důležité je každého mladého papouška od začátku seznamovat s co největším počtem lidí; zásadní je i dostatečná socializace papouščího mláděte s jinými opeřenci. Zanedbají-li se tyto dva faktory, pomůže pak již jen systematický výcvik papouška pozitivní motivací, doprovázený velkou dávkou trpělivosti a porozumění.

Agresivita získaná praxí

Papoušek je inteligentní tvor a brzy se naučí, jaké formy chování mu zajistí kýžený výsledek. Někdy papoušek pochopí, že dosáhnout svého může i agresivitou. Klasickým případem je zavírání do klece. Opeřenec si užil hodiny legrace se svým majitelem, ale nyní je čas jej zavřít. Majitel vezme papouška na ruku a pomalu se naklání ke dvířkům klece, avšak reakcí je papouškovo bolestivé klovnutí. To majitele donutí ruku stáhnout a zavírání je pro daný okamžik zmařeno. Papouškovi dojde, že klováním se zavření do klece vyhne, a tento zvyk se v něm posílí. Na prolomení agresívního návyku je opět třeba trpělivého tréninku pozitivní motivací.

Agresivita způsobená frustrací

Tento druh agresivity se vyskytuje v situacích, kdy se člověk pokouší o interakci s papouškem ve chvíli, kdy opeřenec nemá zájem komunikovat, nechápe smysl toho, co po něm člověk vyžaduje, nebo má pocit, že se od něj žádá příliš mnoho (např. při provádění clickertrainingu nebo jiné výcvikové metody). Papoušek zmatený naléháním svého majitele nevidí jiné východisko než kousnout. Zde je důležité přestat na papouška naléhat a dopřát mu oddech .... pokračovat v práci s papouškem přes jeho nevoli je jedna z největších chyb, které se při výcviku můžeme dopustit.

Osobní agresivita

Už se vám někdy stalo, že vám byl nějaký člověk od pohledu nesympatický? A že jste tuto nesympatii nedokázali ani po čase překonat, přestože vám dotyčný nic zlého neudělal? I papouškové dokáží k člověkou pojmout sympatie nebo antipatie, které často nedají vysvětlit. „Sympatickému“ člověku pak dovolí téměř vše, zatímco na „nesympatického“ útočí. (Pozn.: U našeho samečka je tato osobní vybíravost velmi silná. V žádném případě nelze tvrdit, že je projevem rčení „Němá tvář pozná dobrého člověka“, neboť mezi „nesympaťáky“ se řadí i několik našich výborných přátel. Je to zkrátka chemie, která pro nás zůstává záhadou. Jediné, co lze s určitostí tvrdit, je, že mezi „sympaťáky“ převažují osoby ženského pohlaví). Někdy však může mít osobní agresivita důvod velmi zřetelný. Například tehdy, vezmeme-li svého papouška k veterináři, kde se musí podrobit nepříjemnému zákroku, a při tomto zákroku ptáka přidržujeme či se prostě zdržujeme nablízku. Dosud přátelsky naladěný opeřenec si nás s tímto utrpením spojí a začne se k nám chovat agresívně. Jistě to zažili ti chovatelé, kteří byli doma nuceni pečovat o nemocného papouška, kterému nedokázali „vysvětlit“, že způsobované nepohodlí je pro jeho dobro. Překonat osobní agresi papouška bývá velmi náročné, ale nikoli nemožné. Velmi důležitý je vždy první dojem, kterým na papouška zapůsobíme. Proto je nezbytné věnovat seznamování papouška s novými lidmi, věcmi a místy velkou pečlivost.

Poznání příčin agresívního chování papouška je jen prvním krokem na cestě k vytvoření vzájemného harmonického vztahu. Dalším krokem je naučit se číst řeč papouškova těla a konečně osvojit si techniky, kterými agresivitu zvládat. Ale o tom snad brzy v dalším článku .....

Článok prebraný z pôvodných stránok od autorky Alička publikované dňa 08.09.2006, 01:39
Nie som bezcitná, dokážem predstierať.

Tags:
BBcode:
Hide post links
Show post links

Návrat na "Blogy"

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 1 neregistrovaný