Můj andulák...

Užívateľov profilový obrázok
coala
Príspevky: 5294
Člen od: Po 29. Júl 2002, 12:53

Můj andulák...

Príspevokod užívateľa coala » Ut 13. Dec 2016, 19:36

Toto je příběh o mě a o tom jak jsem přišla ke svému zlatíčku....:-)
Od ledna jsem přemlouvala mamku na nějakého jednodušího , menšího papouška....chtěla jsem korelu ....ale potom jsem přišla na stránky o andulkách.....a do těchto tvorečků jsem se zamilovala...(taková láska na první pohled):-D.Jaké bylo moje překvapení když jsem zjistila že už jsme jednou andulku měly když jsem byla menší, ale prý jsem se o ní nestarala.Takže bylo moje přemlouvání ještě těžší.
Mamka pořád říkala že se o to nebudu starat a že máme zvířat dost(pes, křeček) na byt 2+1...přemlouvala jsem až do června kdy jsem odjela na ŠVP. Den před odjezdem z ŠVP domů mi přišla SMS od mamky:až přijedeš jdeme vybírat klec!!.....dodnes nevím proč máma změnila názor.Když jsem vystoupila z autobusu hned jsem se zeptala jestli to nebyla sranda...NEBYLA, ale jelikož se nějak nenašel čas uběhl týden a já stále neměla klec.Když jsem jeden den přišla domů ze školy,máma byla oblečená a řekla že má kontakt na chovateleblízko našeho města a důrazně mi řekla že se jdeme pouze podívat....(já si zamozdřejmě vzala do kabelky papírovou krabičku na převoz křečků):-D.Naštěstí jsme chovatele chytli když byl doma,byl to starší milý pán,který nás hned pozval dál.....řekl že máme štěstí,protože má zrovna mladé.Po cestě velkou zahradou jsme došli do jakési garáže kde stála ohromná voliéra....tolik barevných ptáčku -nevěděla jsem kterého si vybrat,ale vybrala jsem si,ale jako kdybych před koupí nepřečetla tucty knížek.....jsem si ptáčka pořádně neprohlídla.....tak pán ho odchytli dal ho do krabičky a zavedl nás do další garáže kde nás čekal pro mě ten nejhezčí pohled ze všech-pohled na asi 20 voliér kde byli papoušci-ara,rozely,korely,žaci,amozaňaňy,a mnoho dalších......V den den jsem si řekl že jdenou až budu starší budu také chovat ty přenádherné tvory....Ale všechno jednou končí.....a návštěva v ráji také.......pán nás vyprovodil a mi jsme odjely....hlavně koupit vybavení.Měly jsme štěstí v jednom zverimexu měly otevřeno a šly jsme nakupovat(vím že jsem byla trochu bezohledná k andulce, ale někde bydlet musela):-D.Když jsme nakoupili,přijely jsem domů vše připravily a vypustili andulku do klece....byl by to určitě krásný okamžik......jenomže se něco stalo....a já si všimla že andulká má jeden pařátek zarudlý,oteklý,srostlý-nemohla sedět na bydílku.....wow......ani nevým jak se to stalo ale asi po půlhodině brečení(já)....a nadávání(mamka)....jsme jaly ptáčka ještě ten den vrátit(já se bála aby si ten pán nemyslel že jsme mu to udělali my).Dojely jsme,zazvonily pán vyšel,hned nás poznal....a když jsem mu vysvětlila náš problém.....se nám velice omlouval že si nevšiml a zavedl nás do ráje....že si vyberu jiného....zavedl nás a já jsem ho uviděla......mé zlatíčko-toho vyvoleného...(samozdřejmě ptáčka)...seděl na bydílku a koukal přímo na mě(asopoň mi to tak připadalo):-D.......skontrolovala jsem ho(ale asi né moc důkladně)-jak později zjistím.......cestou ze zahrady jsem zase zahlídla tu garáž ten zázrak se všemi těmi druhy papoušků......ale pán byl všímavý a řekl že se můžu znova podívat-jestli budu chtít....ale já nechtěla.....kdybych tam šla už by se mi nechtělo zpátky....tak nás šel znovu vyprovodit.....všichni jsme doufaly že dne suž naposledy......přijely jsme domů daly jsme ptáčky do klece kde si sednul na bydílko a koukal do země......bála jsem se že je nemocný ale nechala jsem ho uklidnit......ráno jesm si uvědomila že nemám jméno, chtěla jsem něco neobvyklého......ale jak jsem sundala ručník z klece(ručník aby mohl spá) bylo jasno....seděl na bydílku a když se na mě podíval....napadlo mě to ......Charlie,bude to Charlie......(to měl ozobí do modra)....jak dny ubíhaly náš uličník se ve svém novém domově ubytovával,žačal jíst,koupat se,zpívat si.....volat nás(zatím jenom křikem)......ale když jsem ho pouštěla poprvé ven,aby se proletěl....všimla jsem si že mu chybí prstík....a po důkladném zkoumání jsem přišla na to že má prstík v kroužku.....samozdřejmě jsem asi 2 dny panikařila ale rozhodla jsem se to tak nechat.....přece jenom to má od narození a zákrok je ryskantní.....jemu to navíc zjevně nevadí....a aby to nebylo tak snadné začaly se mému Charlikovy oběvovat bílé kruhy u nosních dírek sice má zobeček do modra ale asi to bude naše malá Charlinka.....:-D....máme ho/jí už přes týden a každy den mi připadá že dělá větší pokroky....švitoři....hraje si ......občas se mnou nemluví(spíš nepípá,protože mluvit zatím neumí)......a při pouštění si se mnou hraje na honěnou....on sedí na girlandě(tyč k záclonám).... já ho honim s vařečkou-(náhradní bydílko)-a on přede mnou utíká...dělá mu to zjevně moc dobře......dnes udělal další významný pokrok....sednul si na můj prst.....moje radost byla větší než na vánoce u stromečku......svého Charlieho/Charlinku.......mám hrozně ráda a i když nemá prstík za nic bych ho/jí nevyměnila nikdy a za nic........
Doufám že se vám můj příběh líbil.....a prosím na chyby neberte ohled...chodím přece jenom do 6.třídy(já vím už bych to měla umět).......:-D
Děkuji že jste si můj článek přečetly...... .

Príbeh prebraný z pôvodných stránok od autorky kykisek publikované dňa 02.07.2008, 21:22
Nie som bezcitná, dokážem predstierať.

Tags:
BBcode:
Hide post links
Show post links

Návrat na "Blogy"

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 1 neregistrovaný